Již staří Řekové – ale ne, tohle tentokrát neplatí. I když je lakros velice stará hra, její kořeny sahají jinam a do jiného období. Vlastí lakrosu je Severní Amerika, kde tuto hru hráli již před několika sty lety indiáni z oblasti Velkých jezer. Říkali jí „bagattaway“, což v překladu znamená „malý bratr války“. Jméno „lacrosse“ začali používat francouzští misionáři, kterým lakrosová hůl připomínala tvarem biskupskou berlu.

Postupem času se z původního indiánského lakrosu vyvinulo několik variant této hry: mužský lakros (angl. field lacrosse) a jeho kanadská varianta boxlakros (angl. box lacrosse případně indoor lacrosse), ženský lakros (angl. women’s lacrosse), dále vyloženě česká varianta „český lakros“ a nejmladší, bezkontaktní verze hry, interkros. Společným rysem všech odrůd lakrosu je to, že cílem je dopravit malý míček (velikosti přibližně tenisového míčku) do soupeřovy branky hájené brankařem. Míček hráči nosí, nahrávají a chytají za pomoci jakési kapsy na konci lakrosové hole.

Jednotlivé varianty hry se liší velikostí hrací plochy, počtem hráčů, velikostí branek a hlavně povolenými způsoby bránění soupeře. Na jedné straně je interkros, kde podle pravidel nesmí dojít k fyzickému kontaktu hráčů ani holí, na druhé straně je kanadský boxlakros, kde se naplno hraje do těla, podobně jako v ledním hokeji. U nás se hrají všechny zmíněné varianty lakrosu – nejdéle český lakros (od konce šedesátých let), zatímco mužský lakros, ženský lakros i interkros od druhé poloviny osmdesátých let.

Všechny lakrosové soutěže u nás organizuje Česká lakrosové unie. Veškeré informace ohledně jednotlivých lig, týmů, zápasů, výsledků apod. najdete na jejich webových stránkách. Český lakros funguje tak trochu samostaně jako Svaz amatérských lakrosových hráčů (SALH). Na oficiálním webu najdete zejména výsledky pražských lig a další důležité informace týkající se jen českého lakrosu. Samostatný web pak spravuje i Moravská sekce, kde najdete vše o Moravské lize.